Před dvěma lety si během dovolené v rakouských Alpách zašla na masáž, kde si všimla podivně svítící „zelené koule“. Poprosila maséra, ať tu podivnou lampičku vypne, že ji to ruší při odpočinku. Ten se ale zuřivě bránil. „Stefan trval na tom, že ji nevypne, protože mi prý ta zelená koule dělá dobře. Takto jsme se dohadovali asi týden. Po týdnu mě ale ta koule už nerušila, naopak. Při nejbližší příležitosti jsem si ji koupila,“ vzpomíná Milka Nisslmüller na červenec 2018, který změnil nejen její vlastní život, ale zásadně ovlivnil i další kroky lovosického vynálezce Ivana Rybjanského, jenž ve své dílničce před devíti lety první Somavedic vytvořil.
Skleněný přístroj ve tvaru kosmické lodi, který sestává z polodrahokamů a vzácných kovů ve tvaru pyramidy, zalitých ve skle, je založen na principu řízeného uvolňování jejich energie, která příznivě ovlivňuje okolní prostředí. Každý minerál „vibruje“ na určité frekvenci, a tu vysílá do okolí. Tím, že jsou polodrahokamy poskládány tak, aby se jejich účinky vzájemně zesilovaly, Somavedic dokáže harmonizovat okolní prostředí až v okruhu 30 metrů, bez ohledu na to, kolik a jakých překážek mu stojí v cestě.
Ale to není zdaleka všechno. Jak se totiž začíná ukazovat, Somavedic je natolik sofistikovaný, že významně předběhl svoji dobu. I Ivanu Rybjanskému, který si zprvu ani v celé šíři neuvědomil, co vlastně vytvořil, to plně došlo teprve nedávno. Něco jiného je totiž vyrobit něco, co funguje, a něco jiného pochopit celý princip a potenciál.
Zásluhu na tom má i Milka Nisslmüller, která si hned po dovolené pořídila Somavedic Medic Uran, tehdy nejsilnější model – jeden pro sebe, druhý pro dceru a třetí pro syna. „Já takové věci hodně cítím. U nás doma se mi stalo, že atmosféra v bytě se kompletně změnila a partner, který se budil čtyřikrát za noc, najednou spal jako miminko. Naproti tomu syn je naprosto technický člověk a přesvědčoval mě, že je to nějaký bullshit a nic takového nepotřebuje, tak jsem mu řekla, ať to nechá svítit jako design do bytu,“ vypráví Milka energicky; ostatně jinak to ani neumí. Za nějaký čas ale syn volal, že si přístroj nechá, protože se dokáže soustředit až dvanáct hodin v kuse. Vnučky přestaly trpět častými virózami ze školky, a když vzala Milka zařízení do koučinkové skupiny složené převážně z ajťáků, kteří celé dny jen čučí do počítače, zjistila, že jsou najednou soustředěnější a přístupnější.
Proto na nic nečekala a z Vídně se vydala přímo do Lovosic, aby přišla na kloub tomu, jak je něco takového možné. Po dlouhém rozhovoru s Ivanem Rybjanským zjistila vše, co potřebovala (a o čem Šifra pravidelně píše), a rozhodla se, že takovou věc dostane mezi lidi nejen v Rakousku, ale i v Dubaji, kde několik let pracovala a žila. Na základě lovosické schůzky vznikl Somavedic Austria a Somavedic Emirates. Lámala si ale hlavu, jak to vlastně udělá, protože pro Araby a zejména „zdravotně konzervativní“ Rakušany může být obtížné něco takového přijmout. Na rozdíl třeba od Čechů, kteří jsou alternativním věcem otevřeni a nakloněni. „I když jsem člověk tvrdých faktů a tento přístroj funguje na bázi frekvencí, věděla jsem, že to musím pro rakouský a arabský trh nějak srozumitelně podat a zdůvodnit.“
Po dlouhém zkoumání a konzultacích s vědci a lékaři Milku Nisslmüller, jež věděla, že se musí chytit něčeho pevného, napadlo provést test na přítomnost takzvaných volných radikálů v moči. A právě to se ukázalo jako klíčové.
Volné radikály jsou totiž „morem“ moderní doby. A to přesto, že jsou mezi námi již od doby, kdy se Adam s Evou poprvé nadechli vzduchu. Vznikají v těle jak přirozenou cestou v rámci látkové přeměny, tak vlivem vnějších vlivů životního prostředí. A vytváří je jak sluneční záření, tak škodlivé látky z okolí – léky, chemie, geopatogenní zóny Země a především elektromagnetické záření z mobilů, wi-fi routerů a jiné moderní techniky, kterého neustále přibývá.
Za běžných okolností obsahuje každá molekula – ať už buňky v našem těle, nebo molekuly vzduchu, který dýcháme – jedno jádro, jež obíhají vždy v párech záporně nabité částečky, kterým se říká elektrony. Elektromagnetické záření však způsobí, že zasažená molekula – například vzduchu, ztratí jeden elektron, a ten už není v páru. Takto poškozená molekula se potom všemi silami snaží ztracený elektron ukořistit z vedlejší molekuly, která je zatím ještě v pořádku.
Protože molekule chybí jeden elektron, stává se volným radikálem. Volným proto, že jí chybí elektron, radikálem proto, že se ho snaží někde ukrást. Dýcháme-li vzduch, který obsahuje volné radikály způsobené ve velké míře právě elektrosmogem, dochází v našem těle k řetězové reakci, která poškozuje naše buňky. Říká se jí oxidace.
Chování volných radikálů je podobně toxické, jako kdyby muže opustila manželka, a ten se vydal shánět novou manželku k sousedovi. Za chvíli by byl vzhůru nohama celý barák. V kuchyni to třeba vypadá tak, že když necháte na stole oloupaný banán, kvůli volným radikálům za chvilku zčerná.
Adam s Evou sice také „oxidovali“, a oxidovali i jejich následníci, ale až do 18. století to nepředstavovalo zvláštní problém. Imunitní systém se za normálních okolností volným radikálům ubrání. Například pomocí tripeptidu s názvem glutathion, který produkuje naše tělo a který obsahuje velké množství záporných elektronů. Tím pádem může v těle snadno napravit spoušť, kterou nezvaní návštěvníci způsobili.
Jak se ale říká, všeho moc škodí. Přísun volných radikálů do organismu se prudce zvýšil v 18. století, když začala průmyslová revoluce. O sto let později se dalším zdrojem volných radikálů stala elektřina a zvýšené elektromagnetické záření, které stabilitě molekul kyslíku rozhodně nepřispělo. O znečištěném životním prostředí ani nemluvě. A v roce 1983 bylo zaděláno na další malér, neboť byl do provozu uveden první mobilní telefon, aniž by kdokoli zkoumal jeho škodlivé účinky, a „radikální“ revoluce pokračovala rokem 2007, kdy se začal prodávat iPhone. Od té doby, co máme „chytré“ telefony plné 2G, 3G, 4G a nejnověji 5G dat, komunikujeme vlnami nejen mezi sebou, ale i s jednotlivými vysílači a anténami. Toto silné záření ještě silněji rozbíjí molekuly kyslíku, jež následně řádí jako černá ruka. Jsme zkrátka pod palbou.
Chytré elektroměry?
Tím, že se exponenciálně zvýšilo elektromagnetické záření, úměrně tomu přibývá civilizačních chorob a jiných zdravotních problémů. Protože jde o obrovský byznys, vědci a politici dělají, že to nevidí, a argumentují tím, že záření z mobilů a Wi-Fi přístrojů nepřekračuje normy. Akorát vždy zapomenou říct, že ty normy neustále zvyšují s přibývajícím zářením tak, aby to pokaždé „prošlo“.
Další oblíbenou výmluvou politiků, vědců a úředníků je argument, že není bezdrátové záření škodlivé. To je ale tím, že jsou normy postavené převážně na tepelných účincích. Pokud se vám tedy z telefonu nespálí ucho nebo se vám neuvaří mozek či se jinak výrazně „neoteplíte“, je tento druh záření považován za neškodný.
Jen v prvních dvaceti letech od zavedení mobilů byla hladina elektromagnetického záření až třicetkrát vyšší, před pěti lety už se hladina zvedla 1 000 000 000 000 000krát (toto číslo odpovídá jedné biliardě). Za předpokladu, že zrovna netelefonujete – v tom případě je okolní záření ještě výrazně silnější.
Mezinárodní tým vědců vydal v roce 2007 práci zvanou BioInitiative Report, v níž přinesl jasné důkazy o tom, že elektromagnetické zamoření způsobuje poruchy imunity či ovlivňuje chování a výrobu melatoninu – to může vést až k Alzheimerově chorobě a rakovině prsu. Záření dále provází poškozování na genové úrovni, a dokonce ho spojili s leukémií u dětí. Další studie uvádějí možnost chronického stresu, změnu v enzymech a metabolismu, zvýšený růst buněk a produkce stresových proteinů či narušení paměti a funkcí mozku.
V roce 2012 pak byla zveřejněna známá studie provedená ve švédské Univerzitní nemocnice v Örebro, podle níž má desetileté užívání mobilního telefonu za následek v průměru o 290 % vyšší riziko rozvoje nádoru na mozku; přičemž nádor se vyvíjí – logicky – na té straně hlavy, u níž je mobil nejvíce používaný.
S každou další generací bezdrátových přenosů dat, od 2G a 3G přes 4G až po nejnovějších 5G, exponenciálně roste i počet volných radikálů v našem životním prostředí a okolí. A čím větší množství volných radikálů naše tělo bombarduje, tím větší je to zátěž pro imunitní systém. Ve světě se navíc v posledních letech rozšířilo používání takzvaných „smart meters“. Jde o jakési inteligentní počítače elektrického proudu neboli sofistikované digitální elektroměry. V Česku se tato technologie teprve testuje, ale jinde již naplno běží. Úkolem těchto smart meterů je komunikovat rádiovým modemem s každým spotřebičem v domácnosti a datovou centrálou. Nejenže to produkuje další zbytečný elektrosmog, ale také totální špionáž.
Tak kolik?
„Tělo má v noci detoxikovat, regenerovat a produkovat hormony. Ale když je plné volných radikálů, protože je zapnutý mobil, wi-fi… Ženy mají předčasně menopauzu a muži andropauzu; takových lidí jsou plné ordinace a je jim třeba 40 let,“ říká Milka Nisslmüller, které vrtalo hlavou, proč mají přístroje Somavedic tak pozitivní harmonizační účinky. A tak ji napadlo otestovat, jestli má přítomnost Somavedicu výraznější vliv právě na množství volných radikálů. Když se totiž tělo v noci nemusí bránit útokům volných radikálů, může regenerovat a produkovat pro život nezbytné hormony.
Ivan Rybjanský musel po celou dobu vývoje Somavedicu často vyvracet nesprávné představy lidí, kteří se domnívají, že přístroj má svými účinky elektrosmog či geopatogenní zóny „vyrušit“. To je ale samozřejmě nesmysl. Kdyby to tak bylo, nezapnuli byste si doma ani počítač nebo telefon. Somavedic „nevypíná“ elektrosmog, ale eliminuje jeho škodlivé důsledky na buněčné úrovni. Nyní již lze srozumitelněji popsat princip, jakým to dokáže. Jde na to pěkně „čistě a přírodně“.
Odpadním produktem nenasycených mastných kyselin je takzvaný malondialdehyd, jenž vzniká tehdy, pokud kvůli volným radikálům tyto kyseliny oxidují. Právě na jeho přítomnosti v moči jsou založeny testovací proužky Freie-Radikale-Check, které napadlo použít Milku Nisslmüller a které dokážou změřit takzvaný oxidační stres způsobený přítomností volných radikálů v těle.
Když se ukázalo, že Somavedic opravdu umí snižovat oxidační stres, pustil se Ivan Rybjanský do zjišťování mechanismu, jakým to přístroj způsobuje. Jak vyšlo brzy různými měřeními najevo, Somavedic dělá něco podobného jako mořská voda – vytváří částice, které nesou elektrický náboj, konkrétně takzvané záporné ionty, což je skvělá zpráva. Zatímco atom v neutrálním stavu má stejný počet protonů a elektronů, záporně nabité částice obsahují jeden nebo více dalších záporně nabitých elektronů. Co to znamená? Že se mohou elegantně spojit s volnými radikály v těle a okolním prostředí, což také v případě Somavedicu dělají. Obrovská výhoda Somavedicu je, že pracuje na čisté bázi, neboť je sestrojen na principu řízeného uvolňování energie drahých kamenů. Proč ale zrovna léčivé kameny v konkrétní vzájemné korelaci emitují podobně jako slaná voda v moři záporné ionty? „Na povrchu některých kamenů existují takzvané fullereny, molekuly, tvořené atomy uhlíku uspořádanými do vrstvy z pěti- a šestiúhelníků s atomy ve vrcholech. Kameny svým povrchovým napětím tyto fullereny vytvářejí, a následně se uvolňují záporné ionty,“ vysvětluje Ivan Rybjanský tento princip.
Tím, že Somavedic dovede generovat obrovské množství záporných iontů, dokáže též podle Ivana Rybjanského harmonizovat nejen okolní prostředí a lidské tělo, kterému umetá cestičku od volných radikálů, ale také další „dimenze“ naší osobnosti. „Okolo fyzického těla je energetické pole, které by se dalo označit jako druhé tělo. Každý náš orgán funguje na určité frekvenci, každá buňka. Třetí úroveň je mentální pole, kam spadají všechny zážitky, které jsme zažili od narození až dodnes, naše vzpomínky. Sice jsou neutříděné a vše si nepamatujeme, ale jsou uložené v mozku,“ vysvětluje muž, který poté, co před dvaceti lety, kdy mu lékaři dávali několik týdnů života, dostal druhou šanci a kompletně změnil způsob myšlení i přístup k sobě a lidskému zdraví. Dnes je šťastný, že tuto laskavost může svou prací několikanásobně oplatit – tím, že pomáhá lidem od Česka přes Slovensko, Německo a Rakousko až po Spojené státy americké, Rusko, Spojené arabské emiráty a Japonsko žít lepší a harmoničtější život.
Schopnosti Somavedicu ale sahají ještě dál, až na kvantovou úroveň. „Čtvrtá úroveň je takzvané kvantové pole, kde jsou uloženy všechny další informace, například o našich předcích. Přirovnal bych to k počítači – to, co se nevejde na pevný disk (do mozku), musíme uložit externě, odkud je možné si informace kdykoli ,stáhnout‘. To kvantové pole je uložené dá se říct ,na cloudu‘. Pátá úroveň či dimenze nás spojuje s něčím, co nás přesahuje. Silou, kterou někdo nazývá éterem, někdo Bohem, jiný nepodmíněnou láskou či energií Zdroje. Na všech těchto pěti úrovních existujeme. Frekvence našeho okolí, především ty vycházející z moderní techniky, jako jsou mobily, wi-fi, baby monitory, mikrovlnky nebo telekomunikační rádiové věže, narušují a ovlivňují tok energetickych informací v našem těle. Všechny tyto frekvence ale Somavedic harmonizuje a neutralizuje vnější škodlivé vlivy, které by toto propojení mohly zbytečně kazit.“ Přístroj nám sice umete cestičku, ale zbytek práce už je na nás. Jaký si to totiž uděláme, takový to máme.
Somavedic Medic Uran i ostatní typy přístroje můžete zakoupit na našem eshopu eshopsomavedic.cz